Zobrazují se příspěvky se štítkemTrash. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTrash. Zobrazit všechny příspěvky
9.2.20
RUSH (1983)
V roce 1983 byly rockoví giganti z Kanady na turné ale o nich tento článek nepojednává. Tonino Ricci , Italský režisér s nevalnou pověstí obohatil světovou kinematografii svým dílem vezoucím se na tehdy populární vlně populárních post-apokalyptických akčních hitů Mad Max či Escape from the NY. A stejně jako kolegové Castellari , Sergio Martino či Joey D'amato i on si chtěl přihřát polívčičku a vydělat nějaký ten mrzký peníz. Do toho si ještě pustil First Blood , obsadil první svalnaté dřevo které se trochu podobalo Slyovy a show mohla začít. Je důležité poznamenat že spřízněná díla všech výše jmenovaných pánů vypadají ve srovnání s Rushem jako Hollywoodské blockbustery nejvyššího ranku. Tady mistrovy stačilo pár opuštěných budov , skleník , vodní elektrárna , jeskyně , pár komparsistů ,vyřazené vojenské džípy a Post-apo Rambo může začít. Již před lety jsem propadl estetice braku a dokážu si užít film který je tak špatný až je zábavný. Rush toto kritérium dostatečně splňuje. Samotářský bojovník (snesitelný Bruno Minniti) bloudí kontaminovaným , zpustošeným světem ve svém džípu když tu se připlete do cesty militaristické korporaci která zotročuje nevinné duše , nutí je dřít na své základně kde jako jediní mají přístup k čisté vodě. Celé to vede ďábelský Yor (Gordon Mitchell) který zničí vše co se mu postaví do cesty! Náš hrdina se však rozhodne uprchnout , osvobodit otroky a rozstřílet všechny hajzly na sračky! Brakový nestor Mitchell přehrává jako o život a v jedné jediné akční sekvenci kterou má místo něj bojuje kaskadér a tvůrci to ani nemaskují a je jim jedno že típek vypadá jinak než Mitchell! Prostě krása! Akční sekvence mi nedají nevzpomenout na Žhavé Výstřely 2. Ale tohle je chvílemi snad ještě větší sranda. Rush se s tím prostě nemaže a filmaři taky ne. Studio Canon by se zastydělo. Teď zbystřete , jelikož po boku našeho hrdiny bojuje Spencer-Hillovský kaskadér Riccardo Pizzuti který zde má vcelku prostor. Nejdřív to vypadá že bude našemu gerojovy komplikovat život. Dojde dokonce i na bitku ve stylu populární dvojce ale pak se s ním spojí a podnítí vzporu v táboře. Pak je tu ještě Osiride Pevarello jako otrok Homer kterého také známe především z filmů BS/TH. Jiní ehm herci nestojí ani za zmínku. Hudba je vykradená z Fuga del Bronx a myslím že i z Fulciho rozparovače z NY. Je to dostatečné krátké a tak sympaticky přímočaré že to alespoň jednou zvládne i průměrný nadšenec osmdesátkových akčních filmů. Skutečně však mrzí že rozpočet je tak mizerný , chybí více známých tváří , lepší výbuchy (tady jsou fakt tragický) a triky ale to bych asi žádal mnoho. V takovém tom ranku Edwoodovské zábavy se jedná o oddechový trash u kterého se několikrát zasmějete a to mnohdy stačí ne?
6/10
Štítky:
80s,
action,
Béčko,
Gordon Mitchell,
Italy,
post-apocalyptic,
sci-fi,
Tonino Ricci,
Trash
12.2.19
Fuga del Bronx (1983)
Bronx v ohrožení! Hamižná korporace v čele s prohnilým prezidentem (Ennio Girolami) se snaží srovnat Bronx se zemí a vystavět na jeho místě ráj pro boháče. Ten však stále obývají zbytky neústupných gangů které se zuby , nehty brání. Snaží se je eliminovat vyhlazovacím komandem kterému velí veterán Henry Silva! Brutální padouch jak má být! Mezitím Trash (Mark Gregory) který přišel o gang žije jako psanec a snaží se přežít v ulicích kde vládne teror a smrt. Ta zastihne i jeho rodiče které usmaží Silvovo jednotky na karbanátek když odmítnou opustit svůj brloh. Začíná tak pomsta!
Musím s potěšením napsat, že se konečně jedná o tu správnou akční jízdu. Konečně se Enzo vykašlal na nesmyslné čvachtání a šlápl na pedál! Samé přestřelky , uškvaření plamenometem ,výbuchy a zpomalovačky alá Sam Peckinpah či tu a tam rozmašírovanej ksicht. Podle imdb se body count vyšplhal na číslo 174 ale nedivil bych se kdyby bylo mnohem větší! Hlavní geroj sice zůstal stejným necharismatickým polenem jako v prvním díle ale konečně koná nějakou akci a nemá čas se producírovat jako štětka. Není však na to sám. S kapitalisty mu pomáhá bojovat Italská verze Ramba Giancarlo Prete jako Strike , odborník na výbušniny a střelec každým coulem. Zvláštní je , že v Nových Barbarech byl jako hlavní postava neuvěřitelně nesympatický a směšný ale vedle Gregoryho je to úplný Al Pacino :-D. Ještě má synáčka Juniora co klade výbušné pasti a pomáhá zatápět padouchům v kombinézách. A nato že je dítě tak pořád hraje lépe než Gregory. Jednoho z čelních představitelů gangu tu ztvárňuje Oikův oblíbenec Antonio Sabato. Vypadá jako pirát , šklebí se jako Calibos ze Souboje Titánů a má k mému překvapení na čtyřicátníka slušně vypracovanou postavu. Ale hrát se nenaučil. Musím vyzdvihnout povedenou hudbu za kterou stojí Francesco de Masi. Castellariho rukopis je značný , děj přímočarý ale naprosto dostačující. Oproti jedničce celkově obrovský progres. Je to poctivé Akční béčko které si na nic nehraje a především baví a to je u tohoto žánru podstatné. Jako nenáročná zábava ideální volba. A klidně přeskočte jedničku.
Štítky:
action,
Enzo G. Castellari,
Henry Silva,
Italy,
post-apocalyptic,
sci-fi,
Trash
4.2.19
1990: I guerrieri del Bronx (1982)
A víte jak natočit Italský osmdesátkový post-apokalyptický akčńák?
- vybrakuj Carpiho Utěk z N.Y. , sérii Mad Max (v tomto případě i Warriors)
- navlíkni aktéry a kompars do těch nejujetějších a nejsměšnějších 80s sado maso hadrů ve kterých by ses styděl i na maškarním a nezapomeň na extravagantní účesy
- použij tu nejodpudivější a nejinfantilnější synth/disco hudbu
- makety musí bouchat , tu a tam useknutá hlava či končetina.
- scénář nesmí dávat logiku , nikdo nesmí vědět co hraje a o co jde
- ve vedlejší úloze musí hrát George Eastman nebo Fred Williamson a nejlépe oba dva najednou
- do hlavní úlohy obsaď neznámého , necharismatického a trapného buzíčka
Tadáá a vyjdou ti z toho třeba Bojovníci z Bronxu.
Už jsem něco z této produkce viděl. Nedávno zrovna třeba 2019: Noví Barbaři také od Castellariho. Byla to stupidní ujetost s šílenými scénami a nulovým dějem , která však po většinu času bavila svou demencí. Bojovníci z Bronxu splňují vše co jsem vypsal , mají dokonce velice stylový titulky které jsou skoro za hvězdičku ale bohužel nejsou zábavní! Pořád se kecá a kecá a samozřejmě o úplných hovnech. Přitom když dojde tu a tam na akci tak je udělaná poměrně dobře. To byla vždycky Castellariho přednost. Bohužel takových momentů je poskrovnu.
Mr. Style
Největším kámen úrazu je hlavní představitel Mark Gregory jako vůdce motorkářského gangu Raiders s trefným jménem Trash. Nejen že nemá o herectví ani páru ale chodí jako by měl v zadku zaraženou násadu od košťete a není ani kdovíjaký ranař. Dokonce nám i zapláče! Fred Williamson jako nigga vůdce konkurenčního gangu se na začátku jen tak mihne a do děje se zapojí až pomalu ke konci.Zato můj miláček George Eastman nezklamal. Je to vůdce gangu jehož členové jezdí na kolečkových bruslích (!) a má naprosto otřesnej oblek jak z Flashe Gordona. Navíc to korunuje naprosto stylovým (rozuměj ujetým) účesem. Ale tvůrci ho do filmu bohužel nacpaly jenom na několik minut a ještě ho nechají tak trapně zhebnout. Je tu i Joshua Sinclair v nazi uniformě kterého známe z režisérovo předchozích filmů. Hlavního padoucha Hammera hraje Američan Vic Morrow který se v Bronxu opravdu narodil. A je to slušnej zmrd co našim hrdinům neustále zatápí. Další ehm herci mi přišli nepodstatní. Nato že má film hodinu a půl tak mi připadal že má asi čtyři hodiny. Málo akce = málo zábavy Je z toho cítit velice omezený rozpočet. Například je vidět že v Bronxu funguje normální doprava i když podle děje má být izolován od zbytku města.Ale i tak má tato céčková vykrádačka určité kouzlo. Můžete se těšit mimo jiné na gang stepařů a policejních jednotek co používají plamenomety k oslepování (?!) či bojovnice v obleku dominy ze sado-maso salonu. Je to ryzí trash (hehe) ale scénář měl být mnohem akčnější. Takhle je většina scén zralá na rychlo-přetáčení a to zamrzí. Z daného žánru u mne stále vedou D'Amatovo pecky Anno 2020 - I gladiatori del futuro (1982) či Endgame Bronx lotta finale (1983). Na tyto kultovky rozhodně bojovníci nemají. Ale dost keců , jde se na druhý díl!
4/10
Štítky:
action,
bikers,
Enzo G. Castellari,
Fred Williamson,
George Eastman,
Italy,
post-apocalyptic,
sci-fi,
Trash
2.2.19
Al Festa - Living After Death - Zombi 4 Soundtrack (1989)
Film je trash jako poleno který kvalitní film nevidělo ani z rychlíku ale fanoušek žánru se občas rád zasměje. Soundtrack k tomuto zábavnému výtvoru vytvořil hudební skladatel Al Festa a podle mého je to už roky návyková pop rocková pecka která mohla bourat světové žebříčky ale nějakým nedopatřením uvízla v téhle obskurní podívané určené pro několik otrlých jedinců. Living aftr dééééth! :-)
20.3.18
La maldición de la bestia (1975)
Tak se nám Waldemar Daninsky tentokrát jako slovutný
dobrodruh vydal po stopách Yettiho. Žánrový mišmaš může začít. Jedná se
v podstatě o brakový dobrodružný film alá Chrám zkázy s našroubovanými
scénami s legendárním Naschyho vlkodlakem. Expedice vyráží do Himalájí kde
nebezpečí a céčkovost číhá v každém záběru. Tento díl vyniká především
košatým scénářem, který se s logikou zrovna nemaže. Waldemar se oddělí od
expedice a v horách se ztratí. Hrdina
se dehydrovaný a vyčerpaný dopotácí do svatyně, kterou ochraňují dvě kněžky
uctívající démony. Samy jsou to démonky navíc Waldu sexuálně zotročí a tu a tam
si rády pošmáknou na lidském masíčku a o půlnoci se změní ještě ve vlkodlaky
(?!) Samozřejmě je náš hrdina pokousán a dobrodružství se může rozjet na plné obrátky.
Nechci tady rozepisovat, co vše se ve filmu stane ale jedno je jisté, jedná se
o nehoráznou prdel. Přes mongolské bandity po Yettiho na nás tvůrci valí lepší
scénu za druhou. Paul Naschy prostě baví. Nic nedává smysl a jedna absurdita
střídá druhou. Nejvíce mně bavila část s kněžkami, konfrontace
s bandity a jejich Chánem. Také ta mystika Himalájí a Nepálu má něco do
sebe i když to vše působí levně. Děvčat
je tu dost, jsou povětšinou sexy a tu a tam spatříme i ňadro. Jako zápory bych
uvedl slabé finále a odklon od horrorové atmosféry. To však vynahradí faktor
zábavnosti. Na oddech a zasmání ideální kousek.
5,5/10
Štítky:
Eurohorror,
horror,
Paul Naschy,
Spain,
Trash,
vlkodlak,
Yetti
29.1.13
La llamada del vampiro (1972)
Vcelku zábavná Španělský, upíří trash. Kdo zná a má rád tvorbu Jesse Franca či Jeana Rollina tak nebude ničím překvapen. Příhodný starý hrad či ruiny, odhalené krásky co se nebojí ukázat své přednosti, trocha té lesbické erotiky, nulové herecké výkony a v neposlední řadě umělé klofáky. Zápletka je tak prostá a bezvýznamná že se o ní nemá cenu ani zmiňovat. Nejdůležitější jsou přeci kozy. Náhodou mi to pěkně uteklo. Na takový nudný zimní den je to jako dělané. Musím ocenit hezké lokace, slušnou atmošku , toho mladého upíra, slušnou hudbu a především skvělý a zábavný úvod. Škoda že zbytek snímku ani zdaleka nedosahuje jeho kvalit. Kdo si nechá tento kousek ujít tak určitě nepřijde o nějaký kinematografický zážitek (takových bylo natočeno stovky) ale pro fandu zmíněných tvůrců a atributů se bude zřejmě jednat o příjemný výlet do světa sexy upírek. Pořád lepší než nějací třpytící se idioti.
13.12.10
Případ: Mattei

Ode dneška se zaměřím výhradně na Brunovu filmografii. Prohloubím znalosti a zjistím zda po geniálním Hell of the Living Dead (1981) či skvělých Krysách (1984) dokáže ještě mile překvapit. Nebo alespoň nějak překvapit. Ponořím se do pokladnice tohoto Italského klasika kde však vynechám filmy typu : drama , porno , erotické drama a podobný nesmyly. Na tohle nejsem u tohoto režiséra vůbec zvědav. Vyžaduji pouze zombie , kanibaly , krev , gore a možná i nějaké ty obnažené nacistky. Až mě to přestane bavit , tak učiním verdikt a řádně Matteiho dílo okomentuji.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)











