Último deseo (1976)

To si takhle přijede na jedno venkovské sídlo partička zámožných lidí aby se samé nudy způsobené svými luxusními životy zavřely do sklepení a začali se oddávat orgiím ve jménu Markýze de Sade když tu náhle vybuchne atomová bomba a naši zaskočení přátelé se musí se vzniklou situací po svém vypořádat. Kolem se začne šířit radiace , nervozita , paranoia a pocit bezmoci. Některým přeskočí a jiní zase začnou střílet do všeho co se hýbe. Vskutku nevšední Španělská záležitost na pomezí post-apo/survival sci-fi  horroru šmrncnutá Romerovským Night of the living Dead jen s tím rozdílem že místo Zombie na partičku přeživších útočí ehm hordy slepců s holemi a tmavým brýlemi. A že jsou to sakra vytrvalí a vynalézaví protivníci. Skupinku přeživších tvoří samé známé tváře. Zde překvapivě sympatický Alberto de Mendoza  , veterán Paul Naschy (tentokrát řádně zmrdský) , Nadiuska (Matka Conana kterou v úvodu dekapituje Thulsa Doom) , Ricardo Palacios (známý především z Leonovek) a nějací další. Nejedná se o žádnou zběsilost ale o pozvolně se rozvíjející podívanou s podivnou ne tak úplně děsivou atmosférou ale  spíše podivně skličující. Nečekejte žádné gore či krev ale v tomhle případě to vůbec nevadí. Na režisérské stoličce totiž sedí zkušený veterán Leon Klimovsky známí z mnohačetných filmů s Naschym , což je záruka kvality. Ukáže se to především ve výborném závěru který tenhle flick dělá nezapomenutelným. Verze kterou jsem viděl byla navíc poškrábaná a sežvejkaná což samotnému dojmu přidalo. Prostě pořádný grindhouse. 

8/10    

Paul Naschy (1934-2009)

Dr. Jekyll y el Hombre Lobo (1972)

A máme tu další v pořadí šestý díl lykantropické série.  Tentokrát na režisérské stoličce seděl ostřílený Argentinec León Klimovsky , který s Naschym natočil povedené kousky jako La Noche de Walpurgis (1971) zombie flick La Rebelión de las muertas (1973) či mix gialla/poliziesca (na Španělský způsob samozřejmě:-) Muerte de un quinqui (1975). Dr. Jekyll y el Hombre Lobo jak již z názvu vypovídá, kříží osudy vlkodlačího hrdiny s populární a mnohokrát natočenou tématikou Doktora Jekylla/Pana Hyda. Příběh začíná svatební cestou novomanželského páru postaršího boháče Imreho, který se rozhodl vzít svou mladou a krásnou mrdnu Justine do svého rodného kraje, tajemné Transylvánie kde hodlá své milé ukázat krásy svého rodiště a položit květiny na hrob dávno zesnulých rodičů. I přes varování místního hostinského že okolí hřbitova je nebezpečné místo se nenechají odradit. Samozřejmě jsou přepadeni lupiči, Imre je ubodán a Justine by jistě byla zneuctěna smradlavými burany, kteří si evidentně dle zjevu užívali v životě maximálně se stádem ovcí, když tu se náhle zjeví náš namakaný hrdina Waldemar (v mládí byl Naschy kulturista) a bídáky zlikviduje, až na jednoho který přísahá pomstu. Waldemar si omámenou Justine, odnese v náručí do svého černého hradu.

 Tak začíná tento kousek, který se od počátku pyšní dobře budovanou atmosférou. Film je rozdělen na dvě části. První se odehrává v již zmíněné Transylvánii a druhá v Londýně. Ta Londýnská trochu ztratí na atmosféře ale jen do chvíle než se Naschy převtělí do Pana Hyda který si tuto sadistickou polohu evidentně užil. Klimovsky dokázal i přes nesourodný děj udržet film pohromadě. Fanoušek se může těšit na goticky laděnou atmosféru starého hradu, povedené masky , laboratoř , krev, nahotu a neopakovatelného kouzla eurohorroru let sedmdesátých. Na Shirley Corrigan (Justine) je skutečně pěkný pohled a Naschy již tradičně strhne svým charismatickým zjevem.Ve vedlejších rolích zaujme z podobných produkcí známí Jack Taylor jako Dr. Jekyll a krásná avšak žárlivá Marta Miller jako doktorova asistentka či Luis Induni jako loupežný vidlák. Hudební složka je též velice povedená. I přes mírně slabší rozjezd druhé půle vřele doporučuji každému správnému milovníkovy starých horrorů. 

7,5/10

La maldición de la bestia (1975)

Tak se nám Waldemar Daninsky tentokrát jako slovutný dobrodruh vydal po stopách Yettiho. Žánrový mišmaš může začít. Jedná se v podstatě o brakový dobrodružný film alá Chrám zkázy s našroubovanými scénami s legendárním Naschyho vlkodlakem. Expedice vyráží do Himalájí kde nebezpečí a céčkovost číhá v každém záběru. Tento díl vyniká především košatým scénářem, který se s logikou zrovna nemaže. Waldemar se oddělí od expedice a v horách se ztratí.  Hrdina se dehydrovaný a vyčerpaný dopotácí do svatyně, kterou ochraňují dvě kněžky uctívající démony. Samy jsou to démonky navíc Waldu sexuálně zotročí a tu a tam si rády pošmáknou na lidském masíčku a o půlnoci se změní ještě ve vlkodlaky (?!) Samozřejmě je náš hrdina pokousán a dobrodružství se může rozjet na plné obrátky. Nechci tady rozepisovat, co vše se ve filmu stane ale jedno je jisté, jedná se o nehoráznou prdel. Přes mongolské bandity po Yettiho na nás tvůrci valí lepší scénu za druhou. Paul Naschy prostě baví. Nic nedává smysl a jedna absurdita střídá druhou. Nejvíce mně bavila část s kněžkami, konfrontace s bandity a jejich Chánem. Také ta mystika Himalájí a Nepálu má něco do sebe i když to vše působí levně.  Děvčat je tu dost, jsou povětšinou sexy a tu a tam spatříme i ňadro. Jako zápory bych uvedl slabé finále a odklon od horrorové atmosféry. To však vynahradí faktor zábavnosti. Na oddech a zasmání ideální kousek. 

5,5/10 

La llamada del vampiro (1972)

Vcelku zábavná Španělský, upíří trash. Kdo zná a má rád tvorbu Jesse Franca či Jeana Rollina tak nebude ničím překvapen. Příhodný starý hrad či ruiny, odhalené krásky co se nebojí ukázat své přednosti, trocha té lesbické erotiky, nulové herecké výkony a v neposlední řadě umělé klofáky. Zápletka je tak prostá a bezvýznamná že se o ní nemá cenu ani zmiňovat. Nejdůležitější jsou přeci kozy. Náhodou mi to pěkně uteklo. Na takový nudný zimní den je to jako dělané. Musím ocenit hezké lokace, slušnou atmošku , toho mladého upíra, slušnou hudbu a především skvělý a zábavný úvod. Škoda že zbytek snímku ani zdaleka nedosahuje jeho kvalit. Kdo si nechá tento kousek ujít tak určitě nepřijde o nějaký kinematografický zážitek (takových bylo natočeno stovky) ale pro fandu zmíněných tvůrců a atributů se bude zřejmě jednat o příjemný výlet do světa sexy upírek. Pořád lepší než nějací třpytící se idioti.