Hammer pt.2

The Two Faces of Dr. Jekyll (1960)

Povedená verze tohoto již mnohokrát zfilmovaného příběhu o rozpolceném doktůrkovy. Nejzásadnější je vždy hlavní aktér a musím říct že Paul Massie se s obtížnou dvojrolí popasoval statečně. Především Mr. Hyde není zrůda svou vizáží jak tomu je u starších verzí zvykem ale v nitru a jeho projevy jsou o to jedovatější. Radost pohledět. Na rok 1960 poměrně odvážné a provokativní. Terence Fisher jakožto zkušený kormidelník ví jak s příběhem naložit a i díky povedenému prostředí nočních podniků , chátry a všudypřítomné špíny Londýna dokáže udržet laťku kvality na slušné úrovni. Zklamal mě však nevýrazný Christopher Lee který mi tu jako přicmrndávač hlavnímu hrdinovy příliš neseděl. Ale jinak super Hammer.

7,5/10 

The Curse of the Werewolf (1962)

Na to jak mám vklodlaky rád , tak musím přiznat že tohle byla velká slabota. Jeden z mála případů kdy jindy skvělý Fisher neukočíroval své dílo. Za všechno může debilní scénář který nám místo vlkodlačího hororou servíruje zoufale nudnou limonádu alá Na větrné hůrce o tom jak se chudák lykantrop Leon narodil a než se posuneme k jeho dospělé verzi tak zbývá půlhodina do konce! A než začne řádit jako vlkodlak tak jsme téměř v úplném závěru! Prostě nechápu. Přitom mladý Oliver Reed je démonicky uhrančivý ale zoufale nevyužitý. Samotná maska vlkodlaka působí podivně a trošku fušersky a už vůbec nepochopím zasazení děje do Španělska (??) když Anglické mlhavé panství by příběhu slušelo daleko více. Konec taky nedotažený. Pořádně se mi líbil jenom Clifford Evans v úloze hrdinova opatrovníka který mi svou vizáží trochu připomínal Johna Cleese:-D. A to je asi tak všechno :-D. 

3/10  

Paul Naschy (1934-2009)

Dr. Jekyll y el Hombre Lobo (1972)

A máme tu další v pořadí šestý díl lykantropické série.  Tentokrát na režisérské stoličce seděl ostřílený Argentinec León Klimovsky , který s Naschym natočil povedené kousky jako La Noche de Walpurgis (1971) zombie flick La Rebelión de las muertas (1973) či mix gialla/poliziesca (na Španělský způsob samozřejmě:-) Muerte de un quinqui (1975). Dr. Jekyll y el Hombre Lobo jak již z názvu vypovídá, kříží osudy vlkodlačího hrdiny s populární a mnohokrát natočenou tématikou Doktora Jekylla/Pana Hyda. Příběh začíná svatební cestou novomanželského páru postaršího boháče Imreho, který se rozhodl vzít svou mladou a krásnou mrdnu Justine do svého rodného kraje, tajemné Transylvánie kde hodlá své milé ukázat krásy svého rodiště a položit květiny na hrob dávno zesnulých rodičů. I přes varování místního hostinského že okolí hřbitova je nebezpečné místo se nenechají odradit. Samozřejmě jsou přepadeni lupiči, Imre je ubodán a Justine by jistě byla zneuctěna smradlavými burany, kteří si evidentně dle zjevu užívali v životě maximálně se stádem ovcí, když tu se náhle zjeví náš namakaný hrdina Waldemar (v mládí byl Naschy kulturista) a bídáky zlikviduje, až na jednoho který přísahá pomstu. Waldemar si omámenou Justine, odnese v náručí do svého černého hradu.

 Tak začíná tento kousek, který se od počátku pyšní dobře budovanou atmosférou. Film je rozdělen na dvě části. První se odehrává v již zmíněné Transylvánii a druhá v Londýně. Ta Londýnská trochu ztratí na atmosféře ale jen do chvíle než se Naschy převtělí do Pana Hyda který si tuto sadistickou polohu evidentně užil. Klimovsky dokázal i přes nesourodný děj udržet film pohromadě. Fanoušek se může těšit na goticky laděnou atmosféru starého hradu, povedené masky , laboratoř , krev, nahotu a neopakovatelného kouzla eurohorroru let sedmdesátých. Na Shirley Corrigan (Justine) je skutečně pěkný pohled a Naschy již tradičně strhne svým charismatickým zjevem.Ve vedlejších rolích zaujme z podobných produkcí známí Jack Taylor jako Dr. Jekyll a krásná avšak žárlivá Marta Miller jako doktorova asistentka či Luis Induni jako loupežný vidlák. Hudební složka je též velice povedená. I přes mírně slabší rozjezd druhé půle vřele doporučuji každému správnému milovníkovy starých horrorů. 

7,5/10

La maldición de la bestia (1975)

Tak se nám Waldemar Daninsky tentokrát jako slovutný dobrodruh vydal po stopách Yettiho. Žánrový mišmaš může začít. Jedná se v podstatě o brakový dobrodružný film alá Chrám zkázy s našroubovanými scénami s legendárním Naschyho vlkodlakem. Expedice vyráží do Himalájí kde nebezpečí a céčkovost číhá v každém záběru. Tento díl vyniká především košatým scénářem, který se s logikou zrovna nemaže. Waldemar se oddělí od expedice a v horách se ztratí.  Hrdina se dehydrovaný a vyčerpaný dopotácí do svatyně, kterou ochraňují dvě kněžky uctívající démony. Samy jsou to démonky navíc Waldu sexuálně zotročí a tu a tam si rády pošmáknou na lidském masíčku a o půlnoci se změní ještě ve vlkodlaky (?!) Samozřejmě je náš hrdina pokousán a dobrodružství se může rozjet na plné obrátky. Nechci tady rozepisovat, co vše se ve filmu stane ale jedno je jisté, jedná se o nehoráznou prdel. Přes mongolské bandity po Yettiho na nás tvůrci valí lepší scénu za druhou. Paul Naschy prostě baví. Nic nedává smysl a jedna absurdita střídá druhou. Nejvíce mně bavila část s kněžkami, konfrontace s bandity a jejich Chánem. Také ta mystika Himalájí a Nepálu má něco do sebe i když to vše působí levně.  Děvčat je tu dost, jsou povětšinou sexy a tu a tam spatříme i ňadro. Jako zápory bych uvedl slabé finále a odklon od horrorové atmosféry. To však vynahradí faktor zábavnosti. Na oddech a zasmání ideální kousek. 

5,5/10 

The Wolf Man (1941)

Klasický snímek studia Universal, které ve 30. a 40. letech chrlilo do kin monster snímky jako na běžícím pásu. V roce 1941 vznikl jeden z nejvíce ikonických kousků. Vlkodlaci vždy v sobě nesly určitou tragédii a pocit zoufalství vymanit se z tohoto nešťastného prokletí a proto s těmi nešťastníky soucítím. Lykantropie není žádný med.

Jednoduchý a přesto i po letech přitažlivý děj kdy je hrdina nešťastně napaden a pokousán vlkodlakem a uvalí tak na něj bájnou lykantropickou kletbu. Hlavní devízou je především sympatický Lon Chaney Jr, syn slavného představitele Fantoma Opery z roku 1925. Je svému tatíkovi neuvěřitelně podobný a podědil po něm herecký um a charisma. Dokáže své postavě vtisknout tragický rozměr a osobitost. Samotná maska vlkodlaka je již ikonická a nemám, co bych k ní více napsal. Prostředí je velmi působivé. Temné lesy, mlha a místy až mysteriózní atmosféra potěší každého správného staromilce klasických hororových příběhů.

Ostatní herci ve vedlejších úlohách nemají příliš prostoru až na lásku hlavního hrdiny Jenny (půvabná Evelyn Ankersová) jeho otce (slavný Claude Rains z Casablancy) a děsivé staré cikánské vědmy. Legendární Bela Lugosi k mému překvapení má zde pouze mini roličku ale klíčovou. Ač se jedná o klasiku žánru tak po plném hodnocení nesáhnu. Za prvé mi vadilo, že film má pouhých 70 minut a skončí hrozně brzy. Což mne mrzelo, jelikož děj byl velmi poutavý a pak najednou konec. Škoda. A potom i přes své kvality ani zdaleka nedosahuje genialit Werewolf in London (1935) který je naprosto dokonalý. I přesto je Wolf Man po právu klasika která potěší. 80%