Dion & The Belmonts : I Wonder Why

Il Boia scarlatto (1965)

Oh velký markýzi de Sade. Věčný to horrorový inspirátore. Na dobu vzniku se jedná skutečně o sadistickou podívanou plnou fetišistických (a popravdě sexy) obleků, různých mučicích nástrojů a celkem vypečených scén mučení. Děj je jednoduchý a prostý jako libovolný, průměrný americký slasher . Skupinka modelek a fotografů chtějí fotit v prostředí starého hradu fotečky do časopisu. Pán hradu je nějaký divný, ve sklepeních starého hradu se kdysi stalo něco podivného, první model zařve po chvilce a torture show může vypuknout. Musím říci, že i přes nápadité a svým způsobem dráždivě provokativně laděné scény jsem byl v závěru zklamán. Tvůrci i přes všechnu tu mučící a drastickou parádu opomněly vytvořit tu správnou atmosféru a ta pro mne bývá vždy na prvním místě. Nejvíce mně tak zaujal kat vykonávající spravedlnost na svých obětech. Kulturista Mickey Hargitay ztvárnil psychicky a především sexuálně narušeného magora vskutku se zápalem a stal se pro mě největší atrakcí filmu. Ještě byla fajn železná panna a muška lapená v pavučince. O hereckých výkonech nemůže být samozřejmě ani řeč ale děvčata byla hezká. Film se ve své době setkal s odmítavým a kontroverzním přijetím. Dnes funguje  jako důkaz že italská kinematografie inklinovala k zvrácenostem ještě pár let před tím pravým boomem. Škoda však té atmosféry. Mohlo se jednat o kult.

The House with Laughing Windows (1976)

Dámy a pánové já osobně jsem uchvácen. Už je to dlouho co jsem měl v žaludku takový ten skličující a zároveň konejšivý pocit. Tomu říkám špička v oblasti Italské hrůzy a horroru všeobecně. A jak málo stačí k takovému výsledku? Sympatický a přirozeně působící hrdina, zneklidňující prostředí Italské vesnice plné podezřelých (a podezřívavých) vesničanů, dvě stará stavení, jedna nedodělaná freska a úchvatná hudba.  Závěr je už pouze pouhá třešnička na dortu této znepokojující a naprosto řemeslně zvládnuté podívané, u které mi to označení giallo příliš nesedí ale budiž, respektuji ho. Nechci více prozrazovat, abych neochudil případného diváka o případné zážitky. Mohu jenom doporučit.  

The Lords of Salem (2012)

Kanibaly necháme ještě chvilku odležet. Přeci jen nechci aby jste se nasytili lidského masíčka takhle zkraje. Tak se tedy místo věčně hladových domorodců s vámi podělím o čerstvé dojmy z prozatím posledního snímku mého oblíbence Roba Zombieho. Díla jako The Devil's Rejects , House of 1000 Corpses či animovaný El Superbeasto si v mém srdci vydobyli přední místo a kreativní rocker se u mě navždy zapsal jako originální režisér s velkou mírou fantasie, estetiky a především nesmírnou láskou k horrorovému žánru. Dokonce jsem mu odpustil i překopání Carpiho nesmrtelné dýňové klasiky i když uznávám, že jsem s tím dlouho bojoval, jelikož moderní remaky příliš neuznávám a ještě méně remaky mých oblíbených filmů. Přesto na rozdíl od mnohých neinvenčních režisérů dokázal Halloweenu vtisknout svůj ksicht a jiný pohled na celý příběh. I ten druhý díl má své momenty a přes kontroverzní pojetí se jedná o slušný a nenudící snímek. Konečně se dostáváme k poslednímu dílu a Satan nás chraň protože Lords of Salem je prostě skvělá filmařina. Dlouho jsem projekci odkládal díky řadě negativních ohlasů. Byla to chyba. Film skutečně není pro fandy, co čekají vyhřezlá střeva, tuny gore a zvráceného exploatačního násilí. Takže mnohé diváky předešlých snímků musel zákonitě zklamat. Já nečekal mnohé a dostal velkou porci neklidné atmosféry městečka Salem, audiovizuálního kumštu, skvěle vybrané a působivé hudby (Velvety miluju) a celkově halucinogenní ztvárnění čarodějnických Sabatů. K tématu čarodějnic mám navíc velmi osobní vztah. Jako mladší sem míval noční můry o čarodějnicích a podobných rituálech. Nic příjemného hehe. Filmy o inkvizici, upalování či uctívání čarodějnic ve mně vždy vyvolávají prostě takové těžko popsatelné chvění. Závěr je skutečně lahůdka, která celý film nakopne a ukáže Správný satanistický rej. Zombie se prostě vrátil ve velkém stylu. Jediná a vcelku velká výtka směřuje k jeho kočičce Sheri která působí místy až nevýrazně a suše. Škoda že neobsadil nějakou herecky zdatnější dívčinu, ale to by byl Rob zřejmě dlouho bez večeře. Ostatní role skvělé především ty staré dámy. Z nich jde skutečně hrůza. Doporučuji divákům kteří rádi třeba takového Lynche a podobně ujeté snímky. Tleskám ti Robe a opět se nemohu dočkat dalšího tvého snímku. Ave Satan..