The Black Cat (1934)

Tohle mne skutečně zahřálo u srdíčka. Jak naivně a přitom kouzelně dnes působí tento film studia Universal, který parazituje na notoricky známé Poeově povídce, ale krom názvu s ní nemá nic společného. Ale Boris Karloff vs Bela Lugosi, střet dvou titánů klasického horroru nemá chybu. Diletantský příběh o pomstě, satanském kultu a zamilovaném páru není vůbec podstatný! Protože pokaždé když se tito gentlemani konfrontují na filmovém plátně zježí se mi chlupy na rukou a má černá duše dosahuje téměř blasfemické euforie. Jak naivní, nostalgické a přitom určitým způsobem i znepokojivé! Kulisou pro tento epický střet se stal dům z architektonického hlediska načichlý expresionismem. Což celé podívané jenom přidává plusové body. Jako mínusy bych uvedl dementního klaďase, nelogické vypuštění některých zajímavých dějových linek a místy pokus o dobový humor, který ve všech těchto dobových snímcích působí křečovitě a trapně. Ale jsem nad míru spokojen. Ten feeling , Karloff , Lugosi! Ach!!

 

8/10

Paul Naschy (1934-2009)

Masters of Horror: Pro-Life (2006)

Seriál Masters of Horror vřele doporučuji. Dal prostor a příležitost veteránům žánru i začátečníkům předvést své umění nakroutit horror na poli televizním. Jedněm se to velice podařilo, druhým méně ale celkově se jednalo o povedený projekt. Zaměřím se nyní na pátou epizodu druhé série, kterou měl na starosti veterán Carpenter. V první sérii se vytáhnul epizodou Cigarette Burns která nejenže patří k vrcholným příspěvkům tohoto projektu, ale bez pochyby se řadí i mezi to nejlepší co mistr natočil. Jeho druhý příspěvek Pro-Life geniality cigaret z daleka nedosahuje ale, zato jde o zábavu vskutku pekelnou. 

Mladičká těhotná dívka prchá lesem a je málem sražena automobilem. Ten však řídí lékař, který dívce pomůže a odveze ji do blízké kliniky specializující se na potraty. O tento zákrok holčině také jde. V tom se před klinikou objeví v červené dodávce dívčin otec , nábožensko-fanatický vidloň (Ron Perlman) který má soudní zákaz vstoupit na území vykonávající potraty. Chce samozřejmě dcerku vysvobodit, protože podle jeho slov nosí ve svém lůně boží dítko. A udělá vše, aby se dítě dostalo na svět a splnil tak vůli toho nahoře. Nebo toho dole?

Jedná se o klasické Carpiho béčko se specifickou atmosférou která je pro něj více než typická. Začátek sice působí dojmem nějaké epizody Walker Texas Rangers, ale s přibývajícími minutami napětí stoupá, až zhruba v polovině dupne stařík na plyn a rozjede se vcelku slušné satanské gore peklo. Nedá se říci by že na stará kolena režisér měknul což ostatně dokázal už v předešlém kousku. Naopak se dočkáme vyhřezlých střev , slizu , rozprsklých mozků a jiných chuťovek. Po decentně pojatém úvodu, který zprvu působil, jako sociální kritika na téma potrat se jedná o pěkný obrat. Některé scény jsou dokonce tak přes čáru že jsem se musel upřímně smát. Carpi se s tím rozhodně nemazal a nechal upustit uzdu své choré fantazie. Největším klady jsou rozhodně atmosféra, brutalita, hudební doprovod (syn Cody Carpenter) a vysoká porce zábavy, kterou fanoušci staříkovi tvorby nepochybně ocení. Nedostatků je však celá řada. Herecké výkony na úrovni ochotníků z maloměstského divadla, debilní chování v podstatě všech postav, podivný konec a především odfláknuté CGI efekty, které jsou kříženy s jinak pěknou ruční prací. Ten kontrast je do očí bijící. Nemám to rád, působí to amatérsky. Přesto porce zábavnosti a absurdity je tak vysoká že jsem ochoten prominout tyto nešvary. Těchto kousků není mnoho a navíc od klasika celého žánru. Tak pěknou podívanou přeji.

7,5/10

The Lords of Salem (2012)

Kanibaly necháme ještě chvilku odležet. Přeci jen nechci aby jste se nasytili lidského masíčka takhle zkraje. Tak se tedy místo věčně hladových domorodců s vámi podělím o čerstvé dojmy z prozatím posledního snímku mého oblíbence Roba Zombieho. Díla jako The Devil's Rejects , House of 1000 Corpses či animovaný El Superbeasto si v mém srdci vydobyli přední místo a kreativní rocker se u mě navždy zapsal jako originální režisér s velkou mírou fantasie, estetiky a především nesmírnou láskou k horrorovému žánru. Dokonce jsem mu odpustil i překopání Carpiho nesmrtelné dýňové klasiky i když uznávám, že jsem s tím dlouho bojoval, jelikož moderní remaky příliš neuznávám a ještě méně remaky mých oblíbených filmů. Přesto na rozdíl od mnohých neinvenčních režisérů dokázal Halloweenu vtisknout svůj ksicht a jiný pohled na celý příběh. I ten druhý díl má své momenty a přes kontroverzní pojetí se jedná o slušný a nenudící snímek. Konečně se dostáváme k poslednímu dílu a Satan nás chraň protože Lords of Salem je prostě skvělá filmařina. Dlouho jsem projekci odkládal díky řadě negativních ohlasů. Byla to chyba. Film skutečně není pro fandy, co čekají vyhřezlá střeva, tuny gore a zvráceného exploatačního násilí. Takže mnohé diváky předešlých snímků musel zákonitě zklamat. Já nečekal mnohé a dostal velkou porci neklidné atmosféry městečka Salem, audiovizuálního kumštu, skvěle vybrané a působivé hudby (Velvety miluju) a celkově halucinogenní ztvárnění čarodějnických Sabatů. K tématu čarodějnic mám navíc velmi osobní vztah. Jako mladší sem míval noční můry o čarodějnicích a podobných rituálech. Nic příjemného hehe. Filmy o inkvizici, upalování či uctívání čarodějnic ve mně vždy vyvolávají prostě takové těžko popsatelné chvění. Závěr je skutečně lahůdka, která celý film nakopne a ukáže Správný satanistický rej. Zombie se prostě vrátil ve velkém stylu. Jediná a vcelku velká výtka směřuje k jeho kočičce Sheri která působí místy až nevýrazně a suše. Škoda že neobsadil nějakou herecky zdatnější dívčinu, ale to by byl Rob zřejmě dlouho bez večeře. Ostatní role skvělé především ty staré dámy. Z nich jde skutečně hrůza. Doporučuji divákům kteří rádi třeba takového Lynche a podobně ujeté snímky. Tleskám ti Robe a opět se nemohu dočkat dalšího tvého snímku. Ave Satan..