19.1.19

Sei donne per l'assassino (1964)


Až příliš dlouho jsem odkládal tento snímek. Měl jsem dlouhé roky nějaký vnitřní blok který mně neustále odrazoval od shlédnutí protože jsem se bál že to bude nic moc. Nevím kde se to ve mně vzalo ale dnes bych si nafackoval! Jak jsem mohl pochybovat o genialitě a režisérské zručnosti maestra Bavy? Z hlediska vizuálního se jedná o naprostý orgasmus. Ta hra stínů , světla a barev je naprostá slast. V tomhle se Bavovy mohl rovnat pouze Dario Argento ve vrcholné formě. Jednoduše orgie. Ve všech aspektech se jedná o zásadní pilíř všech giallo filmů. Maskovaný vrah v kožených rukavicích , mrtvé modelky , figuríny. Herecké výkony obstojné (až na komisaře , ten byl na facku) , dobrá hudba , dobrá zápletka i když pro někoho předvídatelná ale nezapomeněme že jsem v roce 1964! Mario Bava byl jednoduše génius alespoň co se týče převedení filmové hrůzy na stříbrné plátno. Jeho odkaz a důležitost pro světovou kinematografii je naprosto nezpochybnitelný ale to každý správný fanda Eurocultu moc dobře ví...

9/10

2 komentáře:

Oik řekl(a)...

Tjadadááá dadááá dadáááá... Jak bylo pro giallo složeno hodně sakra dobrý hudby (Morricone, Goblin, Nicolai, Orlandi), Rustichelliho téma k tomuhle filmu je jedno z mých nejoblíbenějších, ne-li vůbec nejoblíbenější. Tady je jen škoda, jak rychle se dá odhadnout, kdo bude vrah, naštěstí se s tím nečeká až na samotný konec filmu. Bava byl génius v tom, jak z minima prostředků udělat neskutečně efektní film, jehož styl snad nikdo nedokázal dobře napodobit.

Erl řekl(a)...

Ve všem co jsi napsal máš naprostou pravdu :-)