Spaghetti Weekend

Víkend plný sněhu a očekávané nudy. Krom tradičního piva jsem dostal chuť na nějaké Italo-westerny. Až na jedno doporučení (díky kubaso) vybrány zcela náhodně.

California (1977) Režie: Michele Lupo

Smutný a krásně natočený snímek s překvapivě vynikajícím Gullianem Gemmou zasažený těsně po skočení občanské války. Dostal jsem profi podívanou s krásně melancholickou hudbou, naprosto úžasnou kamerou a místy skutečně naturalistické a depresivní scény. Post-válečná mizérie a strasti poražených, lovci hlav, lidská nenávist, to jsou věci, které dle-mého charakterizují toto dílo. Pozdní Spaghetti, které tvoří s Mannajou a Keomou to nejlepší z tohoto velkolepého (v té době již skoro mrtvého) žánru.

Black Killer (1971) Režie: Carlo Croccolo

Po skvělé ale deprimující Californii jsem chtěl vyrovnat hladinu nějakým odlehčenějším kouskem. Tentokrát jsem neměl při výběru tak šťastnou ruku jako v prvním případě. Tento C výtvor jsem dokoukal jenom s velkým sebezapřením. Všechno působilo příliš plitce , amatérsky (kostými indiánů , mexikáni jsou někdy tmaví a někdy zase ne) , zápletka naprosto ubohá a provedení tragické. Kinski a jeho pistolník, manipulátor co má kolty v knihách sice má styl, ale v tomhle filmu nemá co dělat. Tomu říkám přešlap. Tu a tam se ozve slušný hudební motiv, ale záhy je nemilosrdně zabit nějakou stupidní scénou. Tohle se vykouří z hlavy hned po skončení. Navíc co chcete po westernu, kde jednoho z hlavních záporáků hraje Matouš :-).

Il pistolero dell'Ave Maria (1969) Režie: Ferdinando Baldi

A na závěr jsem sáhnul po kousku natočeným na motivu (jak jsem právě zjistil) antické tragédie. Docela neobvyklá a rozhodně zajímavá podívaná. Baldi pracuje s charaktery a každá postava je uvěřitelná. Chvílemi to někomu může připomenout i jihoamerickou telenovelu ale nebojte se, je zde prostor i pro akci a drsný pózy. Skvělý herecký ansámbl kde největší hvězdou je hlavní představitel Leonard Mann. Sympatický pistolník. Stylový špageťák o jedné velké rodinné tragédii. Doporučuji.