3.1.18

La vergine di Norimberga (1963)




To mne včera popadl neukojitelný chtíč po klasickém Italském gotickém horroru. Zkusím tedy, jestli kromě maestra Bavy stojí i jíní tvůrci za mou pozornost. Tu náhle se mi v mysli rozjasnilo. Režisér Antonio Margheriti , všeobecně uznávaný řemeslník který po mnoho let prokazoval svůj um, ať už šlo o sci-fi , horror, či Western. Zbožňuji jeho Zombie/gore Apocalypse Domani (1980) či temný Western E Dio disse a Caino (1970) s démonickým Klausem Kinským. V tom si náhle uvědomuji, jak trestuhodně jsem jej opomíjel a pokusím se vše v dohledné době napravit. Zvolil sem tedy první režisérův horror La vergine di Norimberga. Společným znakem Margheritiho filmů je hutná a působivá atmosféra, což je prvek kterého si cením na filmech nejvíce. Norimberská Panna na tom není chvála satanu jinak. Mladý hrabě Max si přivede na svůj hrad manželku Mary který leží v Německu. Nad panstvím se však vznáší temný stín minulosti v podobě Maxova předka, Kata, jenž mučil a zabíjel v Norimberské (železné) panně nestoudné smilnice. Prostě takový středověký mravokárce. Mary je však o několik stovek let později svědkem stejným způsobem zavražděné služebné v hradním muzeu zřejmě zřízeném na počest slavného předka. Druhý den však po zavražděné dívce ani stopa. Max říká Mary, že blouzní ale je zřejmé že hrad skrývá děsivá tajemství. Mary se postupem dopátrá děsivé pravdy...

Hlavní úlohu ztvárnila Rosetta Podestá která mi nepřišla bůhví jak atraktivní ale hrála velice obstojně. Její Mary byla možná chvílemi hloupá ale svým nebojácným chováním si vysloužila mé sympatie. Z vedlejších postav stojí za zmínku samozřejmě klasik nejklasičtější Christopher Lee jako tajemný sluha s jizvou na ksichtě. Nemá příliš prostoru, ale jeho účast vždy potěší. Margheriti je vskutku mistr atmosféry. Prostředí hradu, zatuchlé kobky, pavučiny, louče, mučicí nástroje a to vše graduje ve vynikajícím a vcelku působivém závěru. Dočkáme se i trocha gore v pěkné scéně s krysou. Ortolaniho hudba šmrncnutá jazzem se tam z počátku příliš nehodí, ale postupem jsem v ní našel zalíbení. Absolutní hodnocení (prozatím) nedám protože v hlouby duše očekávám ještě větší pecky. Jinak super gotika :-)   

8/10

2 komentáře:

Oik řekl(a)...

Margheritiho ani italskou gotiku moc nakoukanou nemám (vlastně jen Prokletí smrti a půlku Black Sabbath, obojí Bava), takže díky za tip. Jinak viděl jsi s Leem Hadí jámu a kyvadlo? S Old Shatterhandem a Ribannou? Je to sice německý, ale je to zábavnej kousek :D

Erl řekl(a)...

Vím o něm a určitě se na něj podívám :-)