Masters of Horror: Pro-Life (2006)

Seriál Masters of Horror vřele doporučuji. Dal prostor a příležitost veteránům žánru i začátečníkům předvést své umění nakroutit horror na poli televizním. Jedněm se to velice podařilo, druhým méně ale celkově se jednalo o povedený projekt. Zaměřím se nyní na pátou epizodu druhé série, kterou měl na starosti veterán Carpenter. V první sérii se vytáhnul epizodou Cigarette Burns která nejenže patří k vrcholným příspěvkům tohoto projektu, ale bez pochyby se řadí i mezi to nejlepší co mistr natočil. Jeho druhý příspěvek Pro-Life geniality cigaret z daleka nedosahuje ale, zato jde o zábavu vskutku pekelnou. 

Mladičká těhotná dívka prchá lesem a je málem sražena automobilem. Ten však řídí lékař, který dívce pomůže a odveze ji do blízké kliniky specializující se na potraty. O tento zákrok holčině také jde. V tom se před klinikou objeví v červené dodávce dívčin otec , nábožensko-fanatický vidloň (Ron Perlman) který má soudní zákaz vstoupit na území vykonávající potraty. Chce samozřejmě dcerku vysvobodit, protože podle jeho slov nosí ve svém lůně boží dítko. A udělá vše, aby se dítě dostalo na svět a splnil tak vůli toho nahoře. Nebo toho dole?

Jedná se o klasické Carpiho béčko se specifickou atmosférou která je pro něj více než typická. Začátek sice působí dojmem nějaké epizody Walker Texas Rangers, ale s přibývajícími minutami napětí stoupá, až zhruba v polovině dupne stařík na plyn a rozjede se vcelku slušné satanské gore peklo. Nedá se říci by že na stará kolena režisér měknul což ostatně dokázal už v předešlém kousku. Naopak se dočkáme vyhřezlých střev , slizu , rozprsklých mozků a jiných chuťovek. Po decentně pojatém úvodu, který zprvu působil, jako sociální kritika na téma potrat se jedná o pěkný obrat. Některé scény jsou dokonce tak přes čáru že jsem se musel upřímně smát. Carpi se s tím rozhodně nemazal a nechal upustit uzdu své choré fantazie. Největším klady jsou rozhodně atmosféra, brutalita, hudební doprovod (syn Cody Carpenter) a vysoká porce zábavy, kterou fanoušci staříkovi tvorby nepochybně ocení. Nedostatků je však celá řada. Herecké výkony na úrovni ochotníků z maloměstského divadla, debilní chování v podstatě všech postav, podivný konec a především odfláknuté CGI efekty, které jsou kříženy s jinak pěknou ruční prací. Ten kontrast je do očí bijící. Nemám to rád, působí to amatérsky. Přesto porce zábavnosti a absurdity je tak vysoká že jsem ochoten prominout tyto nešvary. Těchto kousků není mnoho a navíc od klasika celého žánru. Tak pěknou podívanou přeji.

7,5/10

Ještě nikdy v životě jsem nelitoval toho, že jsem dokázal úspěšně tolik promarněných let ignorovat film, který jako by byl stvořen mému vkusu přesně na míru. Na nářky je však již pozdě a jediné co musím, je si vše vynahradit opakovanými projekcemi jelikož Warriors jsou opravdu majstrštyk. Režisér Walter Hill je na první pohled nenápadný a mnou až trestuhodně opomíjený. Znáte ten pocit, když si otevřete filmografii tvůrce a zjistíte, že natočil tolik vašich oblíbených kousků? Prostě ostuda. V průběhu dekád však dokázala vyplodit spousta zajímavých a stylových filmů. Tak třeba pomohl nastartovat kariéru Eddie Murphyho v klasické osmdesátkové akční buddy  komedii 48 Hodin nebo v podobně laděném Rudém horku s Arniem a Jimem Belushim kde předvedl svůj cit pro napínavou a vtipnou zábavu. A především nesmím opomenout jeho skvělý remake Yojimba/Pro hrst dolarů Poslední zůstává s Brucem Willisem který se v mých očích předchozím zpracováním vyrovná a dokáže vtipně pracovat s klasickými klišé žánrů. 

A konečně k filmu samotnému. Děj je jednoduchý a nemá cenu ho nijak obsáhle rozepisovat. Gang Warriors je neprávem obviněn z vraždy vůdce konkurenční bandy. Válečníci se tak urychleně snaží dostat zpátky do své části města a probít se nástrahami v podobě nebezpečných gangů. Nebudu šetřit superlativy jelikož je to přímočará , jednoduchá , koule rvoucí , vizuálně vytříbená , skvěle ubíhající pecka, u které sem uslintával ještě dlouho po zhlédnutí. Největší devízou celého filmu je ta krásno temná atmosféra nočního New Yorku.  Carpenter na toto dílo nepochybně atmosférou a stylizací navázal kultovním Útěkem z New Yorku. Metro , vlaky, grafity, špinavé temné ulice a do nich zasazené stylové gangy , klaunů , skinů a spousty dalších. Ústřední partička vzbuzuje od začátku divákovo sympatie. Hlavní hrdina Swan (Michael Beck) je správný vůdce a málomluvný drsňák  alá Eastwood.  Celý film tak trochu připomíná přímočarý Western. Nesmím zapomenout na úžasnou komiksovou stylizaci. Vždy když se událost přesune jinam, změní se poslední záběr v komiksovou malbu, jako ve Čtyři vraždy stačí drahoušku :-) Do toho skvělý soundtrack. Film se stal inspirací pro další filmy i videohry. Mohl bych toho napsat mnohem více, ale tím bych akorát ochudil diváka o zážitek. Maximální doporučení! 

10/10 

 

Sun of the Sleepless - To the Elements (2017)

V prvé řadě bych rád poděkoval nesmrtelnému a legendárnímu Fenrizovy a jeho rádiu sound cloud, díky němuž si stále rozšiřuji obzory z oblasti metalu a rocku. Sun of the Sleepless je německý one-man projekt maníka co si říká Ulf Theodor Schwadorf. Ten se po letech dokopal k vytouženému debutu. Produkuje black metal s různými ambientními či akustickými prvky prokládané zajímavými chorály. Takových bandů je nespočet řeknete si, ale tady je třeba poznamenat, že tentokrát se jedná o velice profesionální a promakanou záležitost. Je v ní určitý strhující náboj, cit pro silné melodie, mnohdy i romanticky znějící momenty.   

Navíc zvuk je mistrně zvládnutý. Poslech utíká jako voda a já si to nadšeně pouštím stále dokola. Ač upřednostňuji starou skandinávskou školu a většinu des již klasických nahrávek tak musím před tímto dílem smeknout a bez váhání ho zařazuji mezi to nejlepší co daný žánr nabízí.

Tomas Milian (1933-2017)

Další můj oblíbenec odešel :-(

Miami Vice - Crockett's theme HQ

The Wolf Man (1941)

Klasický snímek studia Universal, které ve 30. a 40. letech chrlilo do kin monster snímky jako na běžícím pásu. V roce 1941 vznikl jeden z nejvíce ikonických kousků. Vlkodlaci vždy v sobě nesly určitou tragédii a pocit zoufalství vymanit se z tohoto nešťastného prokletí a proto s těmi nešťastníky soucítím. Lykantropie není žádný med.

Jednoduchý a přesto i po letech přitažlivý děj kdy je hrdina nešťastně napaden a pokousán vlkodlakem a uvalí tak na něj bájnou lykantropickou kletbu. Hlavní devízou je především sympatický Lon Chaney Jr, syn slavného představitele Fantoma Opery z roku 1925. Je svému tatíkovi neuvěřitelně podobný a podědil po něm herecký um a charisma. Dokáže své postavě vtisknout tragický rozměr a osobitost. Samotná maska vlkodlaka je již ikonická a nemám, co bych k ní více napsal. Prostředí je velmi působivé. Temné lesy, mlha a místy až mysteriózní atmosféra potěší každého správného staromilce klasických hororových příběhů.

Ostatní herci ve vedlejších úlohách nemají příliš prostoru až na lásku hlavního hrdiny Jenny (půvabná Evelyn Ankersová) jeho otce (slavný Claude Rains z Casablancy) a děsivé staré cikánské vědmy. Legendární Bela Lugosi k mému překvapení má zde pouze mini roličku ale klíčovou. Ač se jedná o klasiku žánru tak po plném hodnocení nesáhnu. Za prvé mi vadilo, že film má pouhých 70 minut a skončí hrozně brzy. Což mne mrzelo, jelikož děj byl velmi poutavý a pak najednou konec. Škoda. A potom i přes své kvality ani zdaleka nedosahuje genialit Werewolf in London (1935) který je naprosto dokonalý. I přesto je Wolf Man po právu klasika která potěší. 80%

90`s Carpenter část 1.

V posledních dnech rekapituluji vše od Carpentera. Začal jsem Ghosts of Mars (2001) a pokračuji zpátky do devadesátek. Jak je obecně známo, tato dekáda maestrovy příliš komerčních úspěchů a pozitivních diváckých ohlasů nepřinesla. Avšak skalní příznivci, k nimž se neochvějně hlásím, dokázaly vždy ocenit režisérův osobitý filmařský rukopis, ať se ve filmovém světě kolem dělo cokoliv. Což považuji (bohužel) zřejmě za příčinu jeho pádu.

Lovci upírů vedeni charismatickým Jamesem Woodsem brázdí americký kontinent a likvidují jednoho neduživce za druhým. Do cesty se jim však postaví praotec všech upírů českého původu (!!) jménem Jan Valek :-). Přímočarý, na nic si nehrající horror, který uběhne jako voda. Woods má charisma, hlášky a táhne celou podívanou kupředu. Scény s likvidací upírů jsou skvělé. Záporák je dostatečnej parchant. Další herci jsou v pohodě až na slizkého Daniela Baldwina, který mi tu přijde jako pěst na oko. Ale přežiju ho :-). Máte-li chuť na pohodovou upíří pecku tak není co řešit. 75%

Doporučuji nejdříve zkouknout předchůdce z roku 1981. Utěk z L. A. je v podstatě pokračování polo-remake a parodie zároveň :-). Největší klad je až nechutně satirický a cynický podtón celého filmu. Takový spaghetti v blízké budoucnosti. Kurt Russell jako Snake Plissken je jeden z největších tvrďáků jaký se kdy proháněl na plátně. Získá si srdce každého milovníka drsných charakterů alá Eastwood. Kulisy fašistické Ameriky nemají chybu. V tomhle militaristicko-křesťanském a prudérním světě bych tedy nechtěl skončit. Trump by se mohl inspirovat :-D. Ve vedlejších rolích potěší především surfař Peter Fonda, plastický chirurg Bruce Campbell a naprosto úchvatný Steve Buscemi jako průvodce zemětřesením zdevastovaným městem andělů, které slouží jako vězení pro nepřizpůsobivé občany americké společnosti. Carpenter si dělá ze všeho srandu. Z akčního žánru, politiky i sám ze sebe. Jedinou slabinou jsou tak děsivé triky, že to nemůže být jinak než schválně. Zbytečně podceňovaný kousek, který mi vždy zvedne náladu. 85%

Ghosts of Mars (2001)

Po dlouhé době jsem si udělal čas na jeden z pozdních a zřejmě nejkritizovanějších snímků mého milovaného Johna Carpentera. Velký Carpi se kdysi nechal slyšet, že v průběhu natáčení totálně vyhořel a poté opustil na čas režisérskou stoličku. To však neznamená, že se nejedná o zábavný sci-fi horrorový kousek! Film ocení skutečně asi pouze skalní fanoušci a milovníci jednoduché B podívané. Naprosto odmítám ten neskutečný hate a přikláním se k menšině která správně oceňuje hutnou atmosféru, režisérovo naprosto specifický režijní rukopis jako vystřižený ze zlatých osmdesátek kdy byl nepochybně na svém tvůrčím vrcholu. Carpenter prostě natáčí po svém ať se to někomu líbí nebo ne. Jednoduchý děj o policejní jednotce a převozu jednoho nebezpečného zločince na kolonizovaném Marsu, kde se očividně něco podělalo. Horníci vykopaly prastaré zlo které se brání tím že vstoupí do lidí, utvoří z nich krvelačné bestie usekávající všem nebožákům kebule. Jednotce nezbývá nic jiného než se spojit s vězni aby společně přežily. A zábava je to náramná.

V hlavní roli potěší krásná Natasha Henstridge na kterou se hezky kouká a nepůsobí vůbec nijak toporně. Dále Ice Cube kterého příliš nemusím a ač to tedy není ani náhodou žádný Kurt Russell tak se do své role hodí. Dále stojí za zmínku ještě Jason Statham který celkem sympaticky hláškuje a neustále svádí hlavní hrdinku. Ne vše je samozřejmě povedené. Metalová hudba mi přišla nějak mimo mísu a je škoda že Mistr nesložil nějaký povedený soundtrack jako to vždy uměl. Pam Grier působí vcelku směšně a obličeje zbylých herců jsou profláklé ale než se snažíme s někým z nich pořádně ztotožnit, tak je rozsápán posedlými válečníky, jejichž masky jsou pěkné a působivé. Největší klad zůstává atmosféra a skličující prostředí rudé planety jako vypadlé ze starýho DOOMA. Film ubíhá jako voda, akce je vydařená, krev cáká, končetiny upadají. Jsem spokojen tak že si pustím dalšího Carpiho. 70%

Roma a mano armata (1976)

No jo,Umberto Lenzi a jeho poliziotteschi , to jest synonymum pro drsnou a jednoduchou zábavu, ostatně jako většina produkce kterou nás maestro oblažoval po celé 70. a 80 léta. Tentokrát jsem oprášil tento kousek s nekompromisním komisařem Tanzim , drsným a férovým chlapem který seřeže každého prohnilého zmetka, jenž mu přijde pod ruku. Gangsteři v Římě si nic jiného také nezaslouží, jelikož neustále vraždí,dealují drogy, přepadají, okrádají a znásilňují nebohé civilisty. Tanzi by nejraději sesekal všechny, kdyby s ním justice a nadřízení neustále nevymrdávaly.

Ani to ho však nezastaví v boji proti zločinu. A už vůbec ne když proti němu stojí takový bídák jako gangsterský hrbáč Tomas Milian který zjevně stojí za brutálními ozbrojenými loupačkami. Lenzi se s ničím nesere. Děj je primitivní a neotesaný, což rejžovi odjakživa sedělo. Maurizio Merli je takový drsný Harry z Itálie, jenž po většinu své kariéry hrál jednu a tu samou postavu nekompromisního poldy. Ale je to především jeho charisma a buldočí zarputilost, které se valí filmem jako buldozer. Milian jako hrbáč má daleko méně prostoru ale svým teatrálním herectvím a skvělými hláškami řádně okoření celou podívanou. Akce je povedená, scény poměrně sadistické, hudba trefná a ksichty ničemů (jako vždy) léty prověřené :-D Určitě se nejedná o žádné veledílo a řadu diváků tahle pecka nikterak neosloví, ale já mám pro Umberta (dej mu pánbůh pevné zdraví) jednoduše slabost. 90%

La città sconvolta: caccia spietata ai rapitori (1975)

Po delší době na mně přišla chuť pustit si něco od Fernanda Di Lea, jenž je mnohými díky své tzv. městské mafiánské trilogii považován (a mimochodem právem) za krále poliziotteschi. Kidnap Syndicate je příběh obyčejného automechanika (Luc Merenda) jehož syn je nešťastně unesen zločineckým syndikátem. Do této šlamastiky se však dostal omylem. Zločinci unesly synáčka bohatého podnikatele (James Mason) a ten druhý chudák se s ním svezl. Boháč nechce vydat výkupné jen tak a proto přichází, jako výstraha tělo mechanikovo synka. Není těžké uhádnout, co se bude dít dále. Drsný kriminální snímek o pomstě, který též funguje jako kritika a pohled do prohnilé společnosti kde možnost dožadovat se práva mají bohatí a vlivní a chudáci jako vždy ostrouhají mrkev.

Jako vždy mě potěšil charismatický Luc Merenda který i s minimem výrazových prostředků dokáže své postavě dodat na věrohodnosti. Svou cestu pomsty rozjede ve velkém stylu a divák se s ním celou dobu ztotožňuje a touží s ním všechny ty parchanty zlikvidovat. Ve vedlejší úloze potěší i Vittorio Caprioli (nezapomenutelný Kerpof z Muže z Acapulca) jako cynický šéf policie. Di Leo je zkušený žánrový mazák. Nechybí akce, emoce či automobilové honičky. Hudební složku obstaral velezkušený Luis Bacalov což je samo o sobě zárukou kvality. V první polovině buduje napětí a pocit zoufalství a v druhé části přichází na řadu pomsta s hořkým konce. I přesto se nejedná o režisérovu nejlepší práci. Oproti jeho stěžejním dílům postrádám více rozsekávajících scén, které by mě usadily do kolen. Přesto jsem nad míru spokojen. Fanoušek všeho zmíněného musí být více než spokojen. 79%